Sporty nejsou jen pro lidi. Velmi často k nim používáme i naše zvířecí kamarády. Bohužel, na rozdíl od těch klasických, jako jsou fotbal, hokej, lyžování či tenis tyto s výjimkou koňských dostihů v televizi neuvidíme. A i u těch není prakticky žádná propagace. Z jakého důvodu? Tím hlavním je, že se v nich netočí takové velké částky. Na většinu z nich se nesází, a tak na nich nevydělávají tolik peněz. To znamená, že nepotřebují diváky – závodníci o nich obvykle vědí, a to je to hlavní. To je ovšem škoda, neboť i tyto mají rozhodně co nabídnout a vytvoření divácké kulisy rozhodně za pozornost stojí. Je poměrně smutné, když například na mistrovství republiky vidíme na tribunách prakticky jen rodinné příslušníky závodníků.
Je tedy jasné, že by si zasloužily mnohem větší podporu. Nesmíme zapomenout, že popularita je do velké míry určována také tím, co je lidem servírováno v televizi a na internetu. PokudJe vidí neustále reklamy na fotbalové či hokejové zápasy, budou se dívat na ně. Pokud by však zde bylo propagováno třeba agility či závody psích spřežení, sledovali by diváci právě je.
Proč tomu tedy tak není? Především proto, že pořadatelé a vedoucí příslušných asociací nedávají na propagaci mnoho peněz. Také zde obvykle není možnost sázení, což je často dalším lákadlem, i když to by se mohlo se zvýšenou popularizací změnit.
Na druhou stranu je pravdou, že vidíme, co se odehrává v lidských profesionálních sportech. Vidíme například víceméně obvyklé používání nejrůznějších stimulantů, trénink až na hranici lidských možností, poškozování protivníka a mnohé další. A rozhodně je jasné, že toto bychom zvířatům dělat neměli. Lidé do toho jdou dobrovolně. Zvířata nikoliv.
Je to tedy dvojsečný meč, avšak věřím, že si tento typ sportování větší popularitu rozhodně zaslouží. Koneckonců, v mnoha ohledech je náročnější než ty klasické, neboť zde musí panovat souhra člověka a zvířete. A na tu je rozhodně radost se dívat.