Bleskosvod nám přinesl Benjamin Franklin a Prokop Diviš. Dnes by se jistě divili, jak se jejich vynález nyní prosazuje.
Bleskosvodů je několik druhů, například hřebenové, klecové, mřížové, tyčové, stožárové nebo závěsové. U nás jsou v povědomí klasické tyčové a ty se také používají nejčastěji. Ty ostatní moc vidět nejsou.
Zařízení má tři části, jímací zařízení, svod a uzemnění. Není to nic složitého, jímač je ta kovová tyč, která ční k nebi, svod je onen drát, uchycený ve zdi a končící v zemi. Zde je také umístěna třetí část a tou je uzemnění. Jak říkám, nic složitého.
Takové zařízení se umisťuje na střechy domů, kde je předpoklad, že by mohl uhodit blesk a způsobit škody.
Pokud i vy máte bleskosvod na svém domě, můžete být v klidu. Neměly by hrozit žádná rizika. Ale jen v tom případě, že je hromosvod řádně udělán a umístěn. A to nejde udělat jen tak nějak halabala, jak koho napadne. Kdepak. Ono to totiž posléze může končit tragédií, a to jistě nikdo nechce.
Pokud jste koupili dům od někoho jiného a nemáte ke hromosvodu řádné doklady, zaděláváte si na problémy také. Hromosvod totiž jako spousta jiných věcí musí mít řádně provedenou kontrolu k tomu pověřeným pracovníkem. Revize hromosvodů musí být vždy, protože v případě neštěstí pojišťovna nemusí dát ani korunu. Nemáte revizi, nemáte nárok na odškodné. Tak to je a bude.
Tato revize jistě není samoúčelná, dodá klid i vám samotným, protože tím značně klesne riziko, které je pak mizivé.
Pokud ještě stále váháte, tak si najděte statistiky od požárníků, kolik výjezdů k požáru musí ročně řešit právě v bouřce nebo těsně po ní, kdy už je dům v plamenech. Tomu byste se právě mohli vyhnout včasnou kontrolou. Proto skutečně nepodceňujte toto nebezpečí a nechte si revizi udělat co nejdříve. Budete pak i při bouřce klidně spát s vědomím dokonalého bezpečí.